Upravit stránku

Vrt Panenka

Dne 19. února 1912 povolila městská rada vypsat konkurz na artézský vrt. Akce byla zadána pražské firmě Artesia a zahájena v prvním čtvrtletí roku 1913. Vrt byl mimořádně hluboký. Teprve 28. března 1914 v hloubce 347,5m se objevil mohutný pramen. Mocný proud, který vytryskl do výšky 15 metrů, dával pod tlakem tří atmosfér úctyhodných 432 kubíků vody denně (5 l/sec.), která měla teplotu 21 °C. Vrt byl pojmenován Panenka. Nacházel se v blízkosti dnešního venkovního bazénku, který zde byl vybudován v roce 1929 v rámci vylepšování parkových úprav, a kterému vévodí socha Venuše od sochaře Josefa Jiříkovského, který studoval u Josefa Václava Myslbeka a později u Josefa Šustry. Pramen tak výraznou měrou pomohl odstranit nedostatek vody pro potřebu lázní.

Časem, přibližně o 35 let později, však tlak vody klesl na 2,2 atmosféry a přetok ve výši jednoho metru nad terénem byl pouhých 1,25 l/sec., o dalších 20 let později pramen dával dokonce jen 0,83 l/sec. Podle rozborů z roku 1964 měla voda celkovou mineralizaci 1312 mg/l, teplotu v rozmezí 20,5–21 °C a byla chemického typu hydrogenuhličitanu sodného se zvýšeným obsahem fluoridů. V důsledku poklesu vydatnosti přetoku vrtu Panenka a zvyšující se celkové mineralizaci bylo přistoupeno k vyhloubení nového vrtu, který by pokryl spotřebu vody v lázních.

Nová Panenka

Nový vrt byl vyhlouben v letech 1967– 1968 a nese název Nová Panenka (přesněji HV – 1 Nová Panenka). Vrt prošel celou mocností křídových sedimentů a byl ukončen v paleozoických horninách nejistého stratigrafického zařazení, patrně ordoviku, v hloubce 388 m. Napjatá voda byla navrtána v hloubce 337,7m po dosažení propustných pískovců mořského cenomanu. S prohlubováním vrtu se vydatnost volného přetoku zvyšovala až na 1 l/sec. Současně však klesal přetok na původním vrtu Panenka z 1,25 l/sec. na 0,83 l/sec. Po vystrojení vrtu byl změřen výtlak podzemní vody cenomanu a po šesti dnech se hladina ustálila ve výšce 6,1m nad terénem. Podle chemických analýz se jedná o vodu, která náleží k ryzímu typu NaHCO3 s celkovou mineralizací v rozmezí 1060–1190 mg/l. Obsah volného CO2 představuje hodnotu 70 mg/l a pH v rozmezí 7,1 až 7,3, což znamená slabě alkalickou reakci.

Teplota vody se pohybuje v rozmezí 20,5– 21°C. Zvýšené obsahy iontů Na, HCO3 , NH4 a velmi nízké hodnoty NO2 a NO3 naznačují, že vznik vody je vázán na silně redukční prostředí v blízkosti alkalických vyvřelin, jejichž povrchovým projevem je Kunětická hora a Spojilská žíla.

Pár zajímavostí

  • Minerálka je používána především pro vodoléčebné koupele a pro bazén, který je umístěný v pavilonu Veselý. Dále je minerální voda z Nové Panenky používána pro přípravu peloidních zábalových směsí.
  • Ve venkovním bazénu, včetně pítka před bazénkem, je použita jiná voda.
  • V lázeňském parku je umístěna šest metrů hluboká, širokoprofilová studna o průměru tři metry, která zásobuje celý areál lázní pitnou vodou. Mineralizace vody tohoto zdroje je velmi vyvážená a jedná se o velmi kvalitní zdroj.
  • Dlouhodobé užívání minerální vody není doporučeno z důvodu zvýšené koncentrace fluoridů. Minerální voda z vrtu Nová Panenka má oproti limitům stanoveným pro pitnou vodu vyšší ukazatele obsahu přírodních radionuklidů. Každopádně, káva připravená z této vody je naprosto excelentní.
  • K rekreaci hostů bylo v roce 1928 zřízeno koupaliště za lázeňským areálem, zvané Bohdanečské grádo, které dnes již nefunguje.
  • Původní vrt Panenka, který se nacházel nedaleko stávajícího bazénku se sochou Venuše, byl v roce 1968 zacementován a zlikvidován.
  • Vrt Nová Panenka se nachází v prostorách za kolonádou služeb naproti severovýchodnímu rohu pavilonu Gočár.
  • Zdejší minerální voda má osvědčení přírodního léčivého zdroje. V bohdanečských lázních mají povolení k jejímu užití pouze k léčebným účelům.

Spotřeba minerální vody

V návaznosti na „Rozhodnutí o využívání přírodního léčivého zdroje“ (ze dne 9. února 2010) je stanoven maximální odběr vody z vrtu Nová Panenka na 144 l/min. a 57 000 m3 ročně. Maximálně přípustný odběr vody doposud nebyl překročen, skutečná spotřeba minerální vody za období roku 2018 činila 23 368 m3 . Z toho na koupele, kterých bylo v Léčebných lázních Bohdaneč v loňském roce celkem 49 510, připadlo 16 691 m3 .

Největší počet koupelí, a tedy i spotřeby minerální vody z vrtu Nová Panenka, bylo v měsíci květnu, kdy při 5305 koupelích bylo spotřebováno 2210 m3 (jenom poznámka pro ty, kteří si nyní vezmou kalkulačku a zjistí, že průměrná celoroční spotřeba vody na jednu koupel je přibližně o 80 litrů nižší než průměrná spotřeba v měsíci květnu, tak je to tím, že v květnu jsou více v kurzu koupele či procedury ve vanách s větším objemem…).

Koupele

Koupele jsou vhodné při srdečních a cévních onemocněních, při onemocněních pohybového aparátu, bolestech kloubů i dalších obtížích. Léčebné lázně Bohdaneč mají ve své nabídce 13 typů koupelí a u některých z nich si můžete vybírat i různé druhy přísad

 

Hydrogeologie území

Lázně Bohdaneč jsou založeny na hluboce zaklesnuté kře, kde výška skoku je cca 50 m. Zdá se, že výstup a tvorba proplyněných vod v tomto regionu je vázána na zlomový systém SZ – JV směru.

Všechny ověřené vrty s vysokou mineralizací a obsahem CO2 se nachází v blízkosti těchto zlomů ( Sezemice – mineralizace 6840 mg/l, CO2 1780 mg/l, Sopřeč 5380 mg/l a 880 mg/l, Oktaviánov 6050 mg/l a 1500 mg/l CO2).

Lázně Bohdaneč a vrt HV – 1 Nová Panenka jsou situovány do středu bohdanečské hluboce zakleslé kry, poměrně daleko od výstupových cest. Křídové sedimenty jsou v zájmovém prostoru kryty převážně labskými náplavy – písky, štěrkopísky. Dále jsou zde v menší míře zastoupeny váté písky a spraše.

Cenomanské horniny, ve kterých může vznikat souvislé zvodnění, neumožňují vzhledem ke své malé propustnosti výrazný pohyb podzemních vod. V důsledku relativně pomalého pohybu vody dochází k postupnému zvyšování mineralizace a zároveň i ke zvyšování teploty.

Cenoman je tu dotován přítokem ve směru úklonů křídových souvrství, hlavně z jihozápadního okraje pánve. Kromě toho je velikost přítoků omezena tektonickými liniemi s různým stupněm propustnosti, které pohyb vody ztěžují, případně až zamezují.

Zvýšená mineralizace podzemních vod je závislá v této části pánve na příronu CO2. Šíření CO2 a vlastní oběh podzemní vody v cenomanském souvrsví je značně ztíženo poměrně vysokým podílem jílovité frakce. Charakter minerální vody v prostoru Lázní Bohdaneč je ryzí alkalická kyselka. Podzemní voda má zde mírně zvýšenou teplotu v závislosti na geotermickém stupni a možnosti komunikace s postvulkanickými centry v oblasti.